Následující článek je určený nejen profesionálním pilotům, ale i všem, kteří plánují kariéru v letectví. Také jste si všimli, kolik dopravních pilotů v podstatě nenávidí létání? Jak jsou otráveni představou letu kamkoli? Unavení, rezignovaní, kritičtí k podmínkám své práce?

Co je vlastně „vyhoření“?

Práce pilota se vyznačuje trvalým a nekolísajícím požadavkem na vysoký a soustavný výkon. Ten je pokládán za standard, s malou, či žádnou možností odchylek, úlevy, vysazení. Zato chyby a omyly mají zásadní následky. Takové prostředí je ideální pro vznik psychického onemocnění, které je nenápadné a málo známé. Vede k emočnímu vyčerpání a touze zpřetrhat všechna pouta s dosavadním profesním životem. Říká se mu syndrom vyhoření, ale výstižnějším překladem anglického označení burn out  je „vyhaslost“. 

Tento stav duše psychologové poznali v 70tých letech. Vyskytuje se u lékařů, učitelů, sociálních pracovníků a u povolání, při nichž se „pracuje s lidmi“. Přestože dopravní pilot není obvykle nucen bezprostředně komunikovat s pasažéry, vědomí odpovědnosti za desítky či stovky životů na palubě vytváří další předpoklad pro vnik problému – přítomnost každodenního, zdánlivě nekonečného a nevyhnutelného chronického stresu. Akutní stres k vyhoření nevede.

Proč hoří piloti?

Co vede k „hoření“ u současného dopravního pilota především, jeminimální možnost vkládat vlastní invenci do postupů na palubě a povinnost trvale dodržovat neměnné postupy. Problém byl objeven až s nástupem moderních vysoce automatizovaných kokpitů a je podstatným argumentem proti odsouvání pilota do funkce kontrolora palubních systémů. Není ale překvapením, že vyhoření je obzvláště rychle pozorováno u operátorů bezpilotních bojových letadel typu Predator. V současném válečném úsilí Spojených států jsou tyto prostředky vysoce zatěžovány. Jsou to piloti, kteří byli vytrženi z kontaktu se skutečnými stíhačkami a jejich posádkami. Tráví pravidelné, ale odpovědné a únavné služby u vzdálených terminálů.

Neustálá kontrola dodržování letových parametrů zapisovačem, potřeba znovu a znovu prokazovat schopnosti na simulátoru, letecko-lékařské prohlídky, zde všude se trvalé úspěchy předpokládají a chyby se trestají ztrátou povolání. U pilota vzniká pocit, že nelze těmto požadavkům trvale dostát. Drtící situace dolehne ve spojení s pocitem nepřiměřeně nízkého uspokojení z práce. Nejde tu jen o mzdu, ale i nedocenění kapitánem, mizivé šance na postup z pozice věčného druhého pilota, nutnost dodržovat nesmyslná nařízení a předpisy, zasahování neodborníků do práce pilota atd.

Projevy a následky

Létání bylo původně žádoucí a oblíbené, bývalo naplněním života. Postupně se ale stává nepříjemným, postradatelným až odporným. Pracovní výkon se zhoršuje, vztah k cestujícím i zaměstnavateli se stává negativním až cynickým. Psychický stav vede k citovému vyčerpání, nezájmu na dalším osobním růstu a snížení osobních ambicí. Objevuje se úzkost, deprese, negativismus, neschopnost prožívat emoce, lhostejnost. Mění se vztah sama k sobě, snižuje se sebevědomí, vzniká negativní mínění o sobě, zejména pokud jde o pracovní schopnosti. Pocit profesního neúspěchu vede k přesvědčení, že se nedokáži vyvíjet ve své profesi. Typické je, že cestující přestávají být vnímáni jako živé bytosti, ale jako neživé objekty tvořící součást okolního prostředí. Únava je popisována jako „mám všeho až po krk", "jsem na dně", "jsem smrtelně unaven“. Mizí kreativita, iniciativa a dostavuje se smutek a beznaděj. Sebelítost provází negativní hodnocení pracovních podmínek. Pracovní postupy se redukují na minimální postupy a omezují se kontakty s kolegy. Narůstají i konflikty s kolegy a náklonnost k alkoholu. Choroba se může projevit i ve formě vyloženě tělesné. Nejtypičtější je neobvykle rychlá únava, nedovolující zvládat dříve běžnou zátěž. Někdy si tak přetížená psychika pomáhá před přetížením útěkem do nemoci. Ta se projeví se jako bolesti u srdce, dýchací obtíže, bolesti hlavy, poruchy usínání a zažívací obtíže. Některé typy osobností mají zvláštní sklony k těmto problémům. Přecitlivělých osobností je mezi piloty méně, o to více zde potkámeosobnosti s vysokou odpovědností a pečlivostí, až pedantstvím.Paradoxně velmi rizikové je původně vysoké pracovní nadšení a angažovanost, obětavost a zájem o druhé. To je vysvětlení, proč těm nejvíce motivovaným dochází nejdříve síly a nestávají se špičkami v oboru. Patří sem i neschopnost pravidelně odpočívat. Naopak cennou ochranou je schopnost dělit si čas mezi povinnosti a odpočinek, pocit uznání a osobní pohody.

Jak se vyhoření vyhnout

Léčba je svízelná. Nejtěžší je uvědomit si, že příčina profesního selhávání není v chybách kolegů, zaměstnavatele, zákonodárce. Pro vyhořelého je těžko uvěřitelné, že všechno je jinak. Poškozený není okolní svět, ale pohled pilota na svět a létání. Odtud je už logický krok k vyhledání psychologa, jehož péče je v pokročilejších fázích pro záchranu profese nezbytná. 

Situace ovšem nemusí dojít takto daleko. Prevenci syndromu vyhoření je vhodné zařadit do checklistu po zastavení na stojánce. Obrazně řečeno.

1. Snižte příliš vysoké nároky na sebe i druhé. Člověk je nedokonalý a chybující.
2. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno.
3. Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat.
4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy.
5. Vyjadřujte otevřeně své pocity.
6. Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest.
7. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si „stop“.
8. Radujte se z toho, co umíte a dokážete.
9. Vychutnávejte všechno, co podle vás má v životě nějakou hodnotu.
10. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulsivnímu jednání. Konfliktní situaci můžete vyřešit humorem.
11. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují.
12. Dále se učte a vzdělávejte.
13. Zajímejte se o své zdraví. Berte vážně varovné signály vašeho těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřávejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, sportujte, udělejte si radost.